Nikdo není dokonalý

Historie pořadu

Nikdo není dokonalý

 

Mnohokrát jsem s Jirkou Kramolem hovořil o tomto pořadu, který v jeho životní kariéře sehrál jednu z nejvýznamnějších rolí a tak pro vaši představu, milí čtenáři, Vám nabídnu trochu historie.

Pořad Nikdo není dokonalý se začal vysílat na TV Prima začátkem roku 1998 a vysílal se pravidelně do poloviny února 2007. Celkem bylo natočeno 409 premiérových dílů, ve kterých vystoupilo celkem cca 493 našich předních herců, zpěváků, umělců, malířů, spisovatelů a mnoho dalších významných osobností.

Na tvorbě pořadu se  postupně vystřídali čtyři hlavní režiséři Marcel Bystroň, Eduard Sedlář, Vojtěch Nouzák a Adam Rezek. V průměru každou epizodu sledovalo 1,25 milionu diváků. V době vysílání, což byla tradičně neděle od 21.00 do 22.00 hodin, si pořad našlo kolem 40% všech diváků, kteří měli v tuto chvíli zapnutou televizi. Průměrná sledovanost pořadu Nikdo není dokonalý byla o celou třetinu vyšší než průměrná sledovanost všech zbylých pořadů TV Prima. Pořad se tak stal vlajkovou lodí této televize. O to víc je zarážející ukončení tohoto pořadu po tolika letech, které prakticky proběhlo ze dne na den bez udání důvodu. Jirka Krampol se nedočkal od nevděčného vedení TV Prima ani oficiálního rozloučení, natož poděkování za dlouholetou spolupráci, i když tento pořad byl každopádně nízkorozpočtový a vzhledem k sledovanosti nebyl problém takzvaně nabalit na něj reklamní spoty. Ještě, pokud jsme u sledovanosti, dosahoval pořad stejných hodnot jako pořady TV Nova, která dlouhodobě vede na žebříčcích sledovanosti českých televizí. Sám jsem se několikrát zúčastnil natáčení jako divák, ale také proto, abych pro historii a případnou dokumentaci Jikovy kariéry pořídil z těchto pořadů nějaké fotografie. Z mnoha dílů, které jsem osobně sledoval, jsem vybral natáčení s   Karlem Gottem a Miroslavem Donutilem, s  Dolly Buster a Jirkou Krytinářem a jedno z nejzajímavějších natáčení, na kterém jsem se podílel i produkčně za koprodukčního partnera, kterým byla cestovní kancelář SUNNY DAYS. Tento pořad se natáčel na poloostrově Djerba, kde se s Jirkou cítíme jako doma a pravidelně každý rok tam pořádáme TENISOVÝ TURNAJ OSOBNOSTÍ s Jiřím  Krampolem a CK SUNNY DAYS.

Napsali o nás

 

Režisér Vojta Nouzák

Na pořad Nikdo není dokonalý s Jirkou Krampolem strašně rád vzpomínám. Nejprve jsem s ním několik let absolvoval natáčení anket po celých Čechách. Vždy mě znovu a znovu překvapovalo, jak na něj kolemjdoucí reagovali, vždy jsem chvíli byl nejistý, zda jsou to Jirkovi známí či ne, tak opravdově a jedinečně on dokázal komunikovat s úplně neznámými lidmi a společně s nimi se upřímně zasmát tomu, na co marně hledají správnou odpověď. Po smrti legendy české televizní zábavy, režiséra Eduarda Sedláře, jsem s velkou odpovědností tři roky režíroval i samotná divadelní představení. Byla to krásná doba. Natáčecí den Jirky vypadal následovně: ranní rozcvička v posilovně u přítele Karla Tuháčka, poté dopolední dvouhodinový tenisový zápas na vyladění dobré nálady s nezapomenutelnými Jirkovými hláškami, pak "dietní" oběd o několika chodech v restauracích podle Jirkova výběru. Nesměla chybět horká, ale opravdu horká polévka, do zlatova opečená kachnička/ no spíš kachna/ a moučníček, nejlépe omeletka se zmrzlinou/ při nejhorším štrůdlík/.  Po takovémto obědě jsme usedli do auta, které řídil Jirkův dlouholetý kamarád a řidič Vlastík Cajska a vyrazili jsme na natáčení. Jirka po 5 minutách jízdy okamžitě usnul se slovy, že je potřeba "promrskat" scénář. Když jsme dorazili na místo určení, Jirka se probudil, šli jsme na večeři a natáčení mohlo začít. Věděl jsem, že takto stráveným dnem jsme pro Jirkovu správnou náladu a úspěch natáčení udělali opravdu maximum. Možná právě tato pravidelná idylka v den natáčení se mně a dramaturgovi Honzovi Dobiášovi stala osudnou. V dubnu 2004 nás vedení televize Prima znenadání z pořadu odvolalo, což pro mě byl šok. Tento krok jsem dodnes úplně nepochopil. Sáhnout do úspěšného týmu kolem Jirky byl nesmysl, který jsem si  potvrdil o pár let později spoluprácí s Honzou Krausem na pořadu Uvolněte se, prosím. Pořad Nikdo není dokonalý měl vůbec poslední roky na Primě stále těžší a těžší pozici, nepochopitelnou zejména v tom, že měl stabilně největší sledovanost z pořadů Primy a pravidelně se stával ozdobou silvestrovských večerů této televize. Ale i tady zvítězila ta česká nepokora a neůcta k něčemu, co dlouhodobě fungovalo. Jsem přesvědčený, že tento typ pořadu mohl být jistotou televize Prima až do současnosti. Jirka byl v tomto pořadu jako ryba ve vodě a dokonale prodával svou jedinečnou disciplínu - vyprávění vtipů a geniálně vypointovaných historek. 

 

Radomír Šofr o Jiřím Krampolovi.

Na pořadu Nikdo není dokonalý jsem s Jirkou Kramolem jako dramaturg spolupracoval pět let. Ale intenzívně to byly hlavně tři poslední roky. A vzpomínám na tu dobu moc rád. Bylo toho hodně, co se člověk mohl od Jirky Krampola naučit. Předně Jirkův humor je univerzální –  pobaví obyčejné chlapy v hospodě, stejně jako vzdělané publikum. A i cynické mládí povznesené nad „klasickou“ anekdotu či pointu zábavné historky vyloudí nakonec úsměv na svých tvářích.  Jirka Krampol svým humorem neubližuje a nezraňuje. Naopak jeho vtip je laskavý. Jirku bych vlastně nazval takovým šlechticem humoru. A také šlechtitelem. Neboť si pamatuji, jak se Jirka pečlivě probíral pradávnými humoristickými knihami a časopisy, nacházel v nich zapomenuté vtipno, pečlivě ho řízkoval a rouboval na moderní situace a příběhy. Tím šlechtil tradici našeho českého humoru. Vzpomínám si, jak před každým natáčením mi vždy pečlivě hlásil: „Pocem, mám novej frk …“, a já věděl, že ani tentokrát se publikum i televizní diváci nebudou nudit. Ale jedna věc byla na Jirkovi doslova obdivuhodná. On na jevišti nikdy neprosazoval sebe jako dominantní hvězdu své televizní show (jak to činí většina ostatních). Naopak, pokorně nabídl svým hostům, aby oni stanovili, v jaké míře a stylizaci humoru se bude pořad odvíjet. A sám se dokázal vcítit a vyladit k hostům. Respektoval jejich humor a nezištně jim asistoval. Když byli hosté noblesní, jako třeba Eva Urbanová se Štefanem Margitou, udělal s nimi překrásný pořad noblesního humoru. A když byli hosté jako vystřižení z panoptika, třeba v případě Jirky Krytináře a Dolly Buster, dokázal i ze sebe udělat panoptikální figuru. Měl cit pro spoluhráčství na jevišti. Proto také byl každý pořad úplně jiný a vždycky dobrý, proto měl tolik diváků a proto vydržel tak dlouho na televizních obrazovkách. Jsem rád, že jsem mohl být u toho!

 

Z pohledu dramaturga Jiřího Dobiáše

- Nikdo není dokonalý . . . . až na Jirku Krampola

Mám pocit, že kdyby takový pořad, jako byl Nikdo není dokonalý neexistoval, musel by ho někdo pro Jiřího Krampola vymyslet. Protože herecký Pánbůh nadělil Jirkovi pozici, ve které mohl  zúročit všechno, co se naučil, nebo co  vylepšil v letech svého účinkování ať už na Zábradlí, v Semaforu nebo ve filmu či televizi.

Naše spolupráce spočívala především v tom, že jsme se dohodli, jaké hosty pozveme, já se pak s nimi sešel, dohodl  o čem asi budou vyprávět a připravil Jirkovi Krampolovi něco jako scénář, protože ani člověk s tak sloní pamětí si přece nemůže pamatovat všechny a všechno.

A Jirka – jako správný herec – pak bavil diváky v nejrůznějších sálech naší republiky. Někdy tím, jak reagoval na to, co zrovna dovyprávěli hosté, jindy tím, že mluvil právě o něčem úplně jiném. Ten jeho herecký kořínek spočíval v tom, že jednak potřeboval chápající a reagující publikum, jednak přesně rozpoznal, kdy je něco špatně nebo jinak, než sál potřebuje.

Velice často jsme se s našimi hosty sešli ještě před natáčením a to byly nádherné chvilky plné nečekaných okamžiků. V kavárně Slavia, kde kdysi Jirka psával povídky společně se Slávkem Šimkem, jsme se například potkali s dvěma hereckými bardy – Milošem Nesvadbou a Luďkem Munzarem. Luděk do žádné televize nechtěl a kývl až poté, co mu Miloš slíbil, že od něho  dostane obrázek jeho milované vnučky Aničky…A pak se tihle dva herci společně s Jirkou dostali do takové nálady a takového  vyprávění, že jsme si skoro nevšimli, jak náš stůl je obklopen rostoucím  hroznem dychtivých posluchačů, kteří najednou zažili tři známé herce úplně jinak, než je znali z různých rolí na divadle či ve filmu…

Jirka zvládl bravurně nejen pád dekorace na humpoleckém jevišti, ale i skutečnost, že  vítězka pořadu Ljuba Skořepová si ještě před natáčením poslala pro vlašský salát, aby neměla hlad, po pořadu nacpala zbytek salátu do vítězné trofeje – skleněného dutého mozku – a vzala si jej na večer domů…Nehnul brvou, když Dan Nekonečný vyfoukl plameny pár centimetrů od visící opony v Bystřici pod Hostýnem a málem celý sál shořel…

Zažil jsem s Jiřím Krampolem spoustu podobných skvělých situací, stejně jako s celým štábem, který pořad připravoval. A když se mě někdo ptal, jaké to je s Krampolem, říkal jsem vždycky větu, která byla trochu nadnesená, ale taky hodně pravdivá: Jirka Krampol je v pořadu Nikdo není dokonalý téměř dokonalý hlavně sám. A aby to nebyla jen pustá chvála, dodával jsem: situaci, která by každému druhému zlomila vaz, Jirka zvládl levou zadní. A situaci, kterou by zvládl každý druhý, Jirka polepil...

Jan Dobiáš dramaturg pořadu Nikdo není dokonalý